Lidé ze středních vrstev dnes nenacházejí pracovní umístění odpovídající jejich očekávání, takových míst je totiž stále méně. V tomto boji o místa vítězí jen silnější a agresivnější jedinci, ti ostatní balancují nad propastí bezdomovectví. Zprvu může jít o bezdomovectví z hlediska identity, později o reálnou ztrátu střechy nad hlavou. Spojí-li se to vše s postmoderním uvažováním, které popisuje vše, zároveň však nenachází odpověď na nic a produkuje pouze chaos, rozklad společnosti se zdá neodvratný. I tak popisuje dnešní svět sociolog Jan Keller, host Šárky Bednářové v pořadu Před půlnocí z 28. února.
Dá se říci, že naše společnost směřuje k nějakému sociálním darwinismu, kdy silní budou dominovat a slabí jen přihlížet?
Pokud se bude zvyšovat intenzita boje o místa, tak ideologií boje o místo na slunci, o přežití je sociální darwinismus.
Je to velice krutá ideologie, která proniká do všech částí našeho myšlení, ať si to připouštíme, anebo ne.
***
Zdroj: https://www.klubvolnychnovinaru.cz : Nižší životní úroveň v porovnání s tradiční západní Evropou nás sice zatím uchránila před náporem migrantů z mimoevropského prostoru či chudších zemí eurozóny, ale nezapomínejme, že s případnou větší migrací může problematika bezprizorních občanů eskalovat do nevídaných rozměrů. Historická zkušenost nám říká, že část migrace pokud nenalezne pracovní uplatnění je donucena k životu za hranicemi existenčního minima. To sice někdy může být lepší než v zemích odkud přichází. Nicméně v konečném důsledku by to znamenalo narušení zdejší sociální struktury takovým způsobem, který si snad ani nechceme představit. Občanské nepokoje na severu republiky by proti tomu byly v našich vzpomínkách reminiscencí starých dobrých časů...
***
Zdroj: Redakce Reformy.cz: Pane Kellere, koukejte. Elitní ekonom píše o otroctví chudých a nadvládě bohatých
***
Zdroj: Alena Zemančíková, https://denikreferendum.cz/clanek/13538-smutna-historka-ze-zapadu
Poměry, v nichž tihle lidé žijí, se už jen velmi málo podobají tomu radostnému světu soukromého podnikání, svobody a otevřených možností před dvaceti lety. Jediné, co je nápadně hezké, jsou parky a zelená prostranství ve městech a obcích, posekané pruhy kolem plotů, vypleté záhonky letniček. Je to proto, že je udržují nezaměstnaní v rámci veřejných prací. Více informacípo kliknutí ZDE
***
Páchání trestné činnosti, o níž se příliš nehovoří
Trestná činnost, o níž se příliš nehovoří. Týrání hladomorem a podvýživou, okrádání seniorů v domovech důchodců, a jiné...
29.09.2013 09:56A co říkáte tomuto ? ...
trestní zákoník, § 224 Způsobení úpadku: (1) Kdo, byť i z hrubé nedbalosti, si přivodí úpadek tím, že
a) činí vydání hrubě nepřiměřená svým majetkovým poměrům,
b) spravuje svůj majetek způsobem, který neodpovídá zákonem mu uloženým nebo smluvně převzatým povinnostem nebo je s nimi v hrubém nepoměru,
d) poskytuje ze svého majetku půjčky nebo úvěry jiným osobám, ač to je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům, nebo
e) učiní nad rámec obvyklého podnikatelského rizika obchod nebo operaci, která nenáleží k jeho pravidelné podnikatelské činnosti nebo je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
...komentář: A jsme opět u termínu hrubého nepoměru. K podnikání patří riziko. Riziko je vždy v určitém nepoměru k průměru. Když zariskujete a vyděláte balík, je to pro stát v pohodě, protože vás zdaní. Tam mu hrubý nepoměr nevadí. Když zariskujete a proděláte i spodky, můžete skončit kvůli témuž hrubému nepoměru v base...
Stát trestním paragrafem hlídá občana, aby nevydával nepřiměřeně peníze ze své kapsy. Tedy náš předlužený stát, kriminalizuje občany za jejich výsostné právo, investovat své peníze dle vlastního uvážení. Pakliže si občané způsobí úpadek, je to v předluženém státe více než pravděpodobné. Tedy toto je paragraf, který by měl okamžitě být z trestního zákona vymazán. Jinak jsme tady už opravdu jako u našich běloruských sousedů. Toto je diktát státní moci vůči občanovi. Toto je pozůstatek praktik bývalé STB !!
***
Zdroj: Jiří Silný, https://denikreferendum.cz/clanek/14380-jinde-socialni-byty-u-nas-kotce:
Jinde sociální byty, u nás kotce
Právo na důstojné bydlení je politické téma a musí se prosadit prostředky politického boje proti dnes vládnoucím politickým stranám lidí, kteří se řídí zásadou, že se každý má postarat jen sám o sebe. Více informací po kliknutí ZDE
***
Zdroj: https://denikreferendum.cz/clanek/14156-socialni-vylouceni-na-pozadi-krajskych-voleb
Sociální vyloučení na pozadí krajských voleb ( §402 trestního zákona, třídní a sociální segregace občanů - trestní sazba za provozování této trestné činnosti je od 8let a výše )
Sociální vyloučení se stává jedním z největších sociálních problémů České republiky. Opětovnou inkluzi vyloučených je potřeba podpořit řadou konkrétních kroků nových krajských samospráv. Pro více informací klikněte ZDE
***
Zdroj: Miroslav Hudec, https://denikreferendum.cz/clanek/13766-chudi-bili-prijdou-na-radu-po-romech
Chudí bílí přijdou na řadu po Romech (již přišli na řadu - pozn.administrace)
Česká společnost se sociálně diferencuje tak rychle, že to snad nikde v Evropě nemá obdoby. Vedle oblastn se sociálně vyloučenými Romy je stále patrnější i problém bílé chudiny.
Ondřej Slačálek ve svém článku „Budujeme kastovní společnost“ (Právo 8.8. 2012) zmínil jen tak na okraj existenci neromů (rozuměj, chudých bílých obyvatel) v chátrajících domech v ostravském Přednádraží. Podle mého názoru je už ale pomalu čas mluvit i o jejich situaci více než jen tak mimochodem. Objevuje se jich totiž postupně více a více i v ubytovnách pro chudé. Osobně jsem se s nimi loni setkal například ve varnsdorfském „hotelu“ Sport či na ubytovně v ulici T. G. Masaryka (!), mediálně propíranými v souvislosti s tamními nepokoji. A nepochybuji, že těchto lidí přibývá i v jiných ubytovnách po celé zemi.
Ani se tomu nedivím, Slačálek má pravdu, česká společnost se sociálně diferencuje tak rychle, že to snad nikde v Evropě nemá obdoby. Alespoň tedy v Evropě, k níž jsme patřívali i za mnohem chudších časů meziválečné Československé republiky, jakkoliv předlistopadovým režimem pomlouvané.
A právě to je na všem nejvíce šokující. Žijeme nepochybně v nejbohatší společnosti, jaká kdy na tomto území existovala. A přesto třeba mezi mými klienty přibývá těch, pro které je problém zaplatit dětem školní výlet, ale někdy i školní pomůcky a obědy, zvláště, když těch dětí mají více. Jistě, jde většinou o nezaměstnané, navíc mají možnost v krajním případě využít systému finanční pomoci v hmotné nouzi. Jenomže ten sice může na chvíli pomoci, dlouhodobě však jejich situaci nevyřeší.
A tak opakovaně přepisujeme adresy jejich bydliště, jak se stěhují do levnějších a levnějších bytů, přičemž časem je to spíše už jen „ubytování“ než byt hodný toho jména. Vidíme, jak postupně rezignují na hledání nového pracovního místa, protože už nevěří, že nějaké najdou. Upadají do deprese a beznaděje, což se nevylučuje s růstem množství konfliktů v rodině, se vzájemným obviňováním partnerů, kdo z nich za katastrofální situaci domácnosti (více) může. Končívá to i rozpadem partnerského či manželského vztahu, a minimálně jeden (ale leckdy i oba) z partnerů tentokrát již neodvratně končí na některé z ubytoven pro chudé, když ne přímo na ulici.
A ti převážně bílí, co jsou na tom (zatím) lépe, se cítí obyvateli ubytoven ohroženi. Sepisují proti nim petice, pořádají protestní pochody a demonstrace. A netuší, že minimálně někteří z nich za čas mohou skončit na místě těch, kterých se bojí a které nesnášejí. Že ti jim jen (smutná ironie) prošlapávají cestu. To už ovšem bude pozdě vyčítat si, že demonstrovali na nesprávném místě a proti nesprávným lidem.
***